Naše Bela má typickou povahu strakáče, tak jak ji popisují v atlasu, do puntíku.

Je milá, přátelská k lidem i psům, ochotná kdykoli si hrát. Někdy jede "až nadoraz", to znamená, že psí kámoši jsou cestou domů utahaní a Bela ještě pobíhá okolo a provokuje je, aby pak doma úplně vytuhla. A to bude vlastní všem strakáčům, protože když se sejdou, je z nich neustále rotující klubko.

Je spíš průbojná, když se jí něco nezdá, jde se na to (opatrně) podívat zblízka. Nenechá si nic líbit, ale když jde do tuhého, podřídí se (třeba starší fence staforda :o), zatímco pejsky, když jí povolí, jako správná ženská-potvora, bezostyšně obere o poslední klacík.

Ráda se přijde přitulit, možná ji rozmazluji, ale mně je prostě příjemné, když koukám na televizi nebo si čtu a Bela si vyskočí ke mně na gauč a lehne si mi do klína.

Je "upovídaná", někdo by možná řekl "uječená", ale já ne :o)

Prostě dává najevo, co se jí líbí a co ne. Někdy vyloženě nadává a když se jí něco nelíbí, seřve druhého pejska (nás zatím ne).

Nejlepší je to s Fordem. Ivča říká, že jsou jak dva staří manželé.

Připadá mi, že Bela ho na začátku seřve jen tak, preventivně, Ford na ni nejdřív vyjeveně (a trochu pobaveně) kouká a pak pěkně hluboko štěkne "No jo ty naděláš, tak to už stačí" a je klid, pak už si jen hrají, do další "manželské" hádky :o)

Výcvik? Cvičák jsem vzdala, bylo by to trápení pro nás obě, takže jsme skončili u domácí výchovy. Bela umí základní povely, plus pár nadstandardních jako "do vany" :o) Jen ta chůze u nohy nám pořád nejde, ale to přičítám sobě, protože ostatní povely Bela plní s neuvěřitelnou radostí. Často mě fascinuje, co ji nutí ke mně běžet, když by se mohla otočit a utíkat pryč a já bych s tím nemohla nic udělat.

Lovecké pudy spíš nemá než má. V lese párkrát vyběhla za srnkou, ale když zjistila, že než doběhne na to místo, kde je viděla, jsou fuč, tak se ještě ráda vrátí na povel :o) Na poli honí myšky (zatímco doma jí byly naprosto ukradený) a dvě už chytila, ale měla je spíš za hračku. Ovšem vrchol je naše historka se slepicí, které se Bela podřídila, ač se Milan hrozně snažil.

Bela miluje vodu, kdykoli, jakkoli a v jakémkoli skupenství a množství, jsme přesvědčeni, že má v rodokmenu utajeného krokodýla.

V koupání ji musíme krotit, vlezla by naprosto kamkoli, ale i když se vyválí v tom nejhorším bahně, než dojdem domů, zas to z ní opadá. Nicméně ji po každé koupeli osprchujeme, pro jistotu, proto ten povel "do vany" :o)

zatím je to všechno, ještě pár fotek Bely:

Jak Bela rostla, stručný průřez fotkami